Nejistá budoucnost tygrů sumaterských

Tygr sumaterský je nejmenší podruh tygra. Přirozeně se vyskytuje pouze na ostrově Sumatra v Indonésii. Jeho existence je však silně ohrožena. Masivní odlesňování pro plantáže palmy olejné, kávovníku, či těžba dřeva ničí jeho domov, poptávka ze strany čínské medicíny a konflikt s lidmi ho žene do záhuby. Existuje způsob jak zachovat divokou populaci nebo ji čeká osud tygra jávského a balijského?

poddruhy tygrů

Největší populace tygrů sumaterských žije na území národního parku Kerinci Seblat. Jedná se o největší chráněnou oblast v Indonésii s rozlohou 13 791 km2 a proto je pro jeho ochranu klíčová. Park je zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO. Naleznete zde sopečná pohoří, mlžný les, nížiny, močály, horké prameny, vodopády a jezera. Krajina je opravdu velmi různorodá. Nicméně ještě v roce 2011 byl roční úbytek deštného lesa v této oblasti 0,8 %.

Narodni park Kerinci Seblat
Sopka Kerinci
Deštný prales v národním parku Kerinci Seblat

I v současnosti zde nezákoná těžba dřeva neustává a pokud bude pokračovat v současném tempu, bude během 10 až 20 let park nenávratně zničen. Na území parku lze tedy nalézt políčka drobných zemědělců, ale i průmyslové plantáže s palmou olejnou a jinými plodinami. Důvodem je mimo jiné to, že místní, okresní i policejní úředníci investovali do půdy v parku, pak ji úředně převedli na půdu pro zemědělství a následně najali dělníky, kteří prales kultivovali. Tito lidé pak očekávají 100% návratnost své počáteční investice během méně než 2 let. Jelikož je v této kauze zapletené velké množství vlivných lidi, není zde vůle s tím cokoliv dělat. Na druhou stranu tito lidé vytváří spoustu pobídek pro stavbu infrastruktury do této oblasti, protože snížením nákladů a času potřebného na dopravu se zvýší jejich zisk a ten pak v konečném důsledku přiláká další zájemce o pozemky.
Půda v parku je vulkanického původu a nebyla nikdy využívaná, takže je poměrně úrodná. Jelikož je půda v podstatě zdarma, používají zemědělci neudržitelné metody pěstování. Půda je nadměrně vyčerpávána pro maximální výnosy, neřeší se eroze a je používáno velké množství pesticidů, hnojiv, takže je zanedlouho prakticky k ničemu.
Kolem národního parku, žije ve stovkách obcí přibližně 1,5 miliónů lidí. Dobytek ve vlastnictví vesničanů je ponechán pasoucí se bez dozoru v těsné blízkosti národního parku. Je tak snadnou kořistí pro tygry. Také úbytek přirozeného prostředí vytváří konflikt mezi člověkem a tygry. Dalším nebezpečím jsou drátěná oka, a další pasti, které vesničané pokládají i na území parku. V období od roku 2000 do roku 2010 bylo na území parku nalezeno 4433 pastí.

past na tygra
mladá sumaterská tygřice chycená do pasti v národním parku Kerinci Seblat

Z údajů fotopastí bylo zjištěno, že sumaterští tygři dávají přednost pralesům, které jsou obtížně přístupné, než narušeným lokalitám nacházející se v blízkosti silnic. Přímá pozorování jsou velmi vzácná. Z tohoto důvodu je také velmi obtížné určit přesnou velikost populace, ale odhaduje se, že na území parku Kerinci Seblat žije zhruba 165-190 tygrů. Ještě v roce 1978 byla celková populace tygrů na Sumatře odhadována na 1000 jedinců, v současnosti je to méně než 400.

sumaterský tygr na fotopasti

V červenci roku 2010 přijala indonéská vláda plán na obnovu divoké populace tygra sumaterského s cílem zdvojnásobit jeho počet do roku 2020. Pokud si, ale uvědomíme, že dvě třetiny obyvatelstva žijí pod hranicí bídy a populace stále roste, významná část ekonomiky země je postavena na zemědělství a těžbě surovin a korupce je všudypřítomná, kdy i chráněné oblasti národních parků na Sumatře čelí masivnímu odlesňování, musí být každému jasné, že je to naprosto nereálné a nemůže to být myšleno vážně.

Posted in Velké kočky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *